Příběh husinecké pekárny, pečiva a chleba

Historie naší pekárny se začala psát již v roce 1954 kdy tehdejší vedení strany KSČ rozhodlo o přeměně zestátněné budovy bývalého skladu kůží a trafostanice na budovu pekárny. Budování nové pekárny začalo na podzim 1954. Pekárna byla upravena dle tehdejších standardů včetně postavení Parní zděné pece. Tyto pece byly v té době velmi rozšířené, oblíbené a tím i běžné. Již v roce 1955 se pekárna otevřela a začala produkovat pečivo. V roce 1972 Husinecká pekárna pořádala celorepublikovou soutěž pekařů a tak bylo rozhodnuto o tom, že se prostory pekárny zvětší, přistaví se nové moderní křídlo a zázemí pro zaměstnance a studenty. Přistavělo se křídlo se šatnami, sprchami, umývárnami a toaletami pro muže a ženy.

Samotná pekárna měla od začátku štěstí na pekaře, kteří hned po vzniku této pekárny dbaly na vysokou kvalitu vyráběného pečiva. Během několika let se pečivo z Husinecké pekárny stalo pojmem a bylo vyhledáváno lidmi napříč generacemi z celého Československa. Vzdálenost pro Husinecký chleba neexistovala. Po revoluci v roce 1989 budova pekárny osiřela a vrátila se původním majitelům. V následujících letech budova přišla o všechno vybavení a veškeré technologie jako topení, elektřina, voda. Celá budova tak chátrala a stala se domovem pro bezdomovce.

V říjnu roku 2021 budovu i s přilehlými pozemky koupil současný majitel a pustil se do rozsáhlé rekonstrukce úplně zničené budovy. Hned ráno 6. ledna 2021 se započalo s rozsáhlou rekonstrukcí budovy, která trvala do 31.1.2022. Při této rekonstrukci se museli opravit veškeré elektrorozvody, opravili se všechny rozvody vody a topení. V celé budově se museli odstranit staré vlhké omítky které se nahradili novými kvalitními omítkami. V celé budově se provedli nové štuky a malby. Na celou budovu bylo použito přes 700 m2 sanitárního obkladu, který se musel vyměnit za původní obklad, který nevyhovoval svými parametry pro potravinový provoz. Vyměnila se stará okna a dveře za nová okna a dveře. Velkou výzvou ale byla původní Parní pec, která byla v důsledku nulové údržby za dobu 33 let uvnitř ve všech jejích železných částech pokryta korozí. Jednalo se hlavně o Manessmanovi trubice, které jsou klíčové při správné funkci pece. Majitel se tak rozhodl i pro kompletní rekonstrukci Parní pece. Celá pec se tak cihlu po cihle rozebrala. Každá cihla se vyčistila a označila. Pečlivě se demontovali a označili všechny Mannesmannovi trubice a přesně podle nich se nechali vyrobit všechny trubice nové. Celé obvodové zdivo pece se podřízlo a osadilo se nerezovými plechy tak, aby se zamezilo vzlínající vlhkosti. Celý vnitřek pece se natřel speciální proti žárovým opatřením proti vzlínající vlhkosti. Následně se založila první vrstva pece z původních cihel a celý spodek pece se vyplnil drceným sklem a křemičitým pískem. Tato vrstva působí jako tepelná izolace spodku pece. Následně se vyzdila z původních označených cihel první etáž, do které se zpět zabudovali zpět Mannesmanovi trubice umístěné v první etáži. Nad nimi se etáž zakryla speciálním žáruvzdorným betonem. Stejným způsobem se pokračovalo až do třetí etáže. Poslední etáž se osadila speciálními nerezovými nádobami na ohřev otopné a TUV vody, která se následně využívá ve vytápění objektů ve výrobě. Každá nádoba obsahuje oddělenou topnou a TUV vodu a díky tomu v pekárně není nouze o teplou vodu. Jak se dokončila stavební část Parní pece, tak se všechny technologie v peci museli napojit a propojit s vnitřními rozvody plynu, TUV, topení a elektrorozvody.

14 . listopadu 2022 jsme zcela rekonstruované peci prvně zatopili. Od mistrů „stavitelů pecařů“ jsme obdrželi tzv. „Natápěcí plán“ pro naši pec. V tomto natápěcím plánu jsme měli uvedené hodnoty teplot na které jsme vždy danou teplotu v peci natopili, nechali tuto teplotu po určitou dobu a pak jsme v přesně předepsaném postupu tuto teplotu snížili na danou teplotu pro tento krok. Začínali jsme na teplotě 40 st.C a končili jsme na finální teplotě 250 st.C. Od prvního zatopení do celé pece trvalo 14 dní, než se nám celá pec prohřála a měla stálou teplotu 40 st.C. Natápěcí plán jsme měli rozprostřený na období 40 dnů, my jsme však v natápění naší pece byly velmi opatrní a byly jsme si vědomi toho, že čím pečlivěji přistoupíme k tomuto kroku, tím budeme spokojeni s výsledkem. Nakonec jsme celou pec natápěli 80 dní a každému kroku jsme nechávali více prostoru. Výsledek tak stojí za to. Po řádném natopení celé pece jsme měli jistotu, že celá pec řádně vyschla a že je připravena péct to nejlepší pečivo v kraji. Přední stěna se nakonec obložila dobovým ručně vyráběným obkladem a celý obklad se vyspároval speciální žáruvzdornou spárovací hmotou aby nepraskal. Mistři energií z T-Power se kterými jsme na stavbě celé pece úzce spolupracovali nám Parní pec protkali různými čidly a moderními technologiemi tak, abychom po dokončení fasády tuto Parní pec natápěli čistě ekologickou obnovitelnou energií ze slunečního záření.

Přesně 31.1.2022 jsme do připravené pece vložili za přítomnosti a s radami původních pekařů první pečící plechy s rohlíkami a houskami. Až do 14.2. jsme tak ladili pracovní postupy s teplotami uvnitř pece a jednotlivých pečících etáží. Denně jsme tak pekli zkušební pečivo a vzorky na kteréch jsme si ověřovali naše správné postupy. 14.2.2022 jsme dokončili „ladění“ výrobních procesů pro výrobu housek a rohlíků. Hned od 14.2.2022 jsme pod dohledem, plni dojmů a rad od mistrů pekařů, kteří v této pekárně kdysi pekli to úžasné pečivo vsadili do naší Parní pece první bochníky Husineckého chleba. Právě v tomto okamžiku nás čekala ještě 30 denní cesta k dokonalému Husineckému chlebu. Po celou dobu „ladění“ jsme pečlivě zkoušeli mouky ze 3 vyhlášených mlýnů z Čech a po měsíci testování kvalitních mouk, kdy jsme pečlivě zkoušeli vlastnosti každé mouky jsme vybrali tu nejlepší mouku kterou nám dodává mlýn Veselí nad Lužnicí.

Jestli jsme si říkali při ladění rohlíků a housek, že to není jednoduché, tak při ladění chleba jsme to měli obzvláště složité, protože Husinecký chleba vzniká z pravého Žitného kvasu, který jsme se museli naučit správně vyrábět a který je základem pro pravý Husinecký chléb. Husinecký chléb tak vzniká čistě ruční prací a umem našich pekařek. Veliký důraz klademe na řádné kvalitní propracování a kynutí těsta. Nikam nepospícháme a našemu Husineckému chlebu dáváme dostatek prostoru k tomu, aby získal ty nejlepší vlastnosti. Jeho nádherná a bohatá chuť se tak rovnoměrně rozprostře do celého bochníku. Každý náš Husinecký chleba je originál a nenajdete dva stejné výrobky.

Husinecký chléb po ručním vyválení do požadovaného tvaru a hmotností vkládáme do ručně vyrobených slaměných ošatek ve kterých těsto odpočívá a kyne. Během kynutí o těsto také pečujeme, hlídáme aby nepřeschlo a mělo tu správnou teplotu. Když je těsto na Husinecký chléb připraveno, tak jej po jednom bochníku položíme na lopatu vyrobenou z jednoho kusu dřeva s rukojetí dlouhou 6 m a vsadíme každý bochník do pece zvlášť kde se následně upeče. Během pečení každý bochník ještě přemisťujeme a otáčíme tak, aby byly všechny propečeny ze všech stran. Když se Husinecký chléb upeče, jeden po druhém z pece opět vyndáme dřevěnou lopatou a jeden po druhém jej položíme na stojan aby pozvolna vychladl. Výsledkem je krásný chléb, který má lesklou kaštanovou křupavou kůrku z vrchu. Ze spodu je křupavý a krásně pomoučený. Při poklepání „zvoní“ a má jemnou a vlhkou střídku která voní kmínem. Stejné je to i u našich housek, které všechny ručně pleteme. Sypeme je kmínem, solí nebo mákem. Stejné je to i u našich rohlíků. Jsme přesvědčeni, že žádný stroj nedokáže vyrobit tak dokonalé pečivo plné chuti a lásky jako lidské ruce a umění.